Generální ředitelství pro Vzdělání a Kulturu Evropské Unie se v roce 2003 na své třetí konferenci rozhodlo vyfotografovat a systematicky zdokumentovat světové kulturní dědictví lidstva nacházející se mimo Evropu , ale v evropských muzeích.
Vše začala jako pilotní projekt se šperky z peří a práce s pletením "copánků".
Jakožto vědecká práce s fotografiemi, ne pouze krásnými obrázky, nebyl hledán ani jeden fotograf, ale byli žádaní vědci, kteří mají historicko- etnologické vědomosti, tak jako zájem a radost co se týče řemeslné práce a umění. Tito vědci obdrželi základní fotografické vzdělání.
S celkovým rozpočtem 1 milion EUR (z toho 80 % na personální náklady) bylo vytvořeno celkem 6 týmů, kde bylo od jedné až po tři osoby, vždy z různé země, za účelem uchopit tyto předměty z různých zemí.
Ti vědci, kteří se účastnili tohoto projektu museli mluvit dvěma jazyky a být schopni číst čtyřmi jazyky. Další jazyky byly vyučovány během projektu.
Po zkušenostech nizozemských a dánských etnologických muzeí a muzeí v Goteborgu a Paříži, mohly být seskupeny veškeré rozsáhlé zkušenosti s digitalizací jejich sbírek. Konalo se několik konferencí, na kterých se na těchto vědomostech tohoto konceptu mohl stavět a rozvíjet tento projekt.
Projekt trval 2 roky. Během této doby byly muzejní sbírky šperků z peří vyfotografovány a k nim příslušná dokumentace(obecný katalog, dokumentace sbírky, fotky) byla digitalizována. Výsledky byly zaslány každému muzeu jako soubory s obrázky (ve JPG formátu) za účelem dalšího zdokonalení a zapracování se v různých databázových systémech.
No, úplně takhle to nebylo…ale co není může být…
Tyto foto-archívy jsou součástí a základem pro vědeckou práci na Institutu pro srovnávání, kulturní bádání, náboženskou vědu a etnologii na Philippsově univerzitě v Německu, DE- 350 32, Marburg (profesor Mark Muenzel) zabývající se: "Změnami a konstantami ve špercích z peří u brazilských indiánů: Dokumentace sociální a kulturní přizpůsobivosti".
Nenárokoval jsem si žádné finanční prostředky od třetích osob.